Toxické dřeviny pro koně

Výskyt: Roste ve smíšených lesích, preferuje minerální vlhké až mokré půdy

Toxicita:

Skot a ovce  jsou nejnáchylnější na otravu dubem, ale koně jsou také velmi citlivý na duby. Celá dřevina je pro koně jedovatá. Toxická účinnost dubů spočívá ve vysokém obsahu tříslovin – zejména taninů (polyfenolických sekundárních metabolitů) – a jejich rozkladech. Zvlášť důležitá je přítomnost digallové kyseliny. Ta se mikrobiální fermentací ve střevech štěpí na kyselinu gallovou a pyrogallol, které následně přecházejí do krevního oběhu.

Koncentrace taninů v dubu není konstantní – v průběhu sezóny i denního cyklu kolísá, přičemž nižší teploty podporují zvýšenou syntézu taninů. Navíc roční klimatické rozdíly výrazně ovlivňují jejich množství; některé roky obsahují výrazně vyšší dávky tanninů než jiné.

Citlivost zvířat se liší:
– Nebezpečná dávka není přesně stanovená – u průměrného koně může být smrtelná dávka kolem 3,2 kg žaludů, ale někteří jedinci reagují i na menší dávku.  
– Obsah taninů kolísá podle druhu dubu, ročního a denního klimatu včetně teploty.

K intoxikaci dochází nejčastěji na jaře kdy je v pupenech a také mladých listech obsaženo nejvíce taninů. K otravám dochází i na podzim, kdy dozrávají žaludy a není dostatek travního porostu.

Příznaky: po požití pupenů, listů či žaludů se objevují hemoragická gastroenteritida, koliky, průjmy, edémy, hemoglobinurie, selhání ledvin (akutní tubulární nekróza), oligurie až anurie a uremický syndrom 

Mechanismus toxické účinnosti: taniny metabolizované střevními bakteriemi na digallickou kyselinu, galovou a pyrogallol → tento pyrogallol poškozuje ledviny, GI trakt, krevní buňky, způsobuje hemolýzu a krvácení 

Časový průběh: klinické projevy se mohou objevit za 3–7 dní, někdy rychleji (12–72 h) 

Klinické znaky: letargie, nechutenství, dehydratace, koliky, zácpa → krvavý průjem, edém břicha/nohou, hemoglobinurie, bledost sliznic, časté močení, změny dechu a teploty .

Ochrana a prevence:

• Zakázat přístup ke všem částem dubu – žaludy, pupeny, korek.
• Vyloučit krmení koní a psů v období jara a podzimu.
• Udržovat dobrý přístup k travnímu porostu.

Výskyt: střední až vyšší polohy, zasahuje i do poloh horských

Toxicita: 

Javor klen je velký listnatý strom, jehož semena (nažky) a klíčící semenáčky obsahují toxickou aminokyselinu hypoglycin A.

 Největší riziko otravy je na podzim – dozrávají nažky, které mohou spadnout nebo je do výběhu zanese vítr.

• Na jaře – klíčící semenáčky na pastvinách
• Riziko se zvyšuje při intenzivním vypasu nebo nedostatku normální trávy

Co způsobuje hypoglycin A?

• Vstřebáním u koní vede k atypické myopatii – poruše tukového metabolismu ve svalech (kosterních i srdečních), často závažné s rychlým nástupem (6–12 hodin)
• Projevuje se slabostí svalů, třesem, obtížným stáním, rychlým dýcháním, tmavou močí (z hemoglobinurie), pocením
• Úmrtnost je vysoká – 80–96 % potvrzených případů

Prevence

• Odstraňte nažky a semenáčky: pravidelně hrabejte nebo sfoukejte je z pastvin
• Ohraďte stromy: pokud roste javor klen poblíž výběhu, omezte k němu přístup
• Zásoba krmiva: zajistěte dostatek sena a kvalitní travní porost, aby koně neměli důvod sáhnout po škodlivém
• Omezte pastvu: v nebezpečných obdobích (jaro/podzim) zkracujte dobu pobytu na pastvině na max. 6 hodin denně

Výskyt: nížinné oblasti, parky, zahrady i podhorské oblasti. 

Toxicita:

Toxická látka – Hypoglycin A (stejná jako u Javoru Klenu)

Semena (nažky), semenáčky i listy obsahují hypoglycin A, který při trávení konvertuje na toxické formy a zabraňuje spalování tuků ve svalech. 

Největším rizikem je podzim kdy dozrávají semena (nažky) a jaro kdy semenáčky vyklíčily na pastvinách.

Následků otravy: 

• ztuhlost, slabost, obtíže při stání nebo dýchání, tmavá moč (myoglobinurie), vysoká úmrtnost (v některých zdrojích až 90 %) .
• atypická myopatie, charakterizovaná rozpadem svalových vláken – zejména respiračních, posturálních a srdečních.

Prevence:

• Odstraňte semena a semenáčky – pravidelně hrabejte pastviny, sekajte a odstraňujte nové výhonky .
• Ohradte nebo odstraňte stromy – omezte přístup koní ke stromům Acer negundo .
• Udržujte čisté pastviny – zajistěte dostatek trávy a sena; pastvu omezte v kritických obdobích .
• Sledujte počasí – po silném větru mohou semena a listí zamířit na pastviny i z dálky .

Výskyt: Vyhovují mu propustné, na živiny bohaté, vlhčí půdy. Vyskytuje se po celém území ČR vyjma horských či jinak klimaticky nepříznivých poloh.

Toxicita:

• Hlavní toxická látka je juglon – vzniká z glykosidu nitinu po porušení tkáně a oxidaci. Je obsažen v kůře, listech, dřevě a ořeškových slupkách.
• Ve slupkách je až 6–17 mg/g, v listech 1–2 mg/g, nejvíce před dozráním plodů.

Následky otravy:

• Laminitida (founder) – prudké zánětlivé onemocnění kopyt, otoky, bolest, horké kopyta, chůze na patách, kolika. Projevy se mohou objevit během několika hodin       až dní.
• Další symptomy: deprese, kolika, horečka, rychlý tep a dech, otoky končetin.
• Podestýlka je největší hrozba
• I 20 % příměsi černého ořešáku v hoblinách může způsobit laminitidu během 24 h. Nové hobliny jsou obzvlášť nebezpečné.

Prevence:

• Nikdy nepoužívejte hobliny/štěpky z ořešáku černého jako stelivo nebo podestýlku. Ujistěte se, že zdroj je důvěryhodný.
• Odstraňte větve, listí, ořechy a slupky ze stáje či výběhů – pozor po pokácení stromů.
• Omezte přístup ke stromům v pastvině, nejlépe je celkově odstranit nebo oplotit cca 18 m (60 ft) od paty stromu.
• Pokud k expozici došlo, ihned změňte stelivo, ochlaďte nohy, podporujte krevní oběh  a konzultujte s veterinářem!

Výskyt: Roste v křovinách a lesních lemech i v okolí zahrad. 

Toxicita: 

Obsahuje aesculin (coumarinový glykosid) a saponiny (aescin) – zejména v semenech, listech, květech a kůře 

• Tyto látky dráždí střevní sliznici a mohou ovlivňovat nervový systém, vést k zánětu střev, svalovým otřesům i obrně
• Koně jsou k otravě nejvnímavější zejména proto, že nemohou zvracet. U koně se za mírnou toxickou dávku považujeme už 0,5 g semen/ kg ž.hm. → už 200 g semen může usmrtit dospělého koně!
• Pozor! na jaře i na podzim – když koně mohou konzumovat klíčící semenáčky, listy nebo padlé plody.
• V městských a venkovských stájích s hluššími stromy je vhodné dávat pozor na spadané kaštany a opadané listy

Následky otravy:

• Gastroenteritida & koliky: bolest břicha, průjmy, zvracení (relevantní u lidí spíše než    u koní) .
• Neurologické příznaky: tremory, slabost, obtížná koordinace, svalové otřesy, případně částečná paralýza .
• Objevy u koní: kolika, ataxie, svalové kývání, zvýšená teplota či srdeční frekvence .

Prevence:

• Odstraňujte všechny části stromu – listy, mladé větve, květy i spadané kaštany; zatravněná plocha by měla být čistá .
• Ohradte stromy – zamezte přístupu koní ke stromům, ideálně ohradnou vzdálenost minimálně 6 m .
• Krmivo a seno – zajistěte dostatek bezpečného krmiva; koně pak nehledají alternativu v podobě toxických částí stromu .
• Rychlá reakce při expozici – pokud koně něco snědli: aktivní uhlí, minerální olej, infuze a symptomatická podpora dle veterinární péče

Výskyt: Často je vysazován v parcích a zahradách. Nalezneme jej také na hřbitovech. Vyhovují mu mělké kamenité půdy

Toxicita:

• Všechny části stromu kromě červeného „obalu“ semene (arila) obsahují taxinové alkaloidy (hlavně Taxin A a Taxin B), dále cyanogenní glycosid (taxiphyllin), ephedrin    a esenciální oleje
• Taxiny dráždí a blokují vápníkové a sodíkové kanály srdečních buněk, což způsobuje rychlý srdeční kolaps .
• Taxin přetrvává i ve schnoucích větvích nebo větřím opadaném materiálu (např. živými plochami či zbytky řezů) .
• Nejvyšší koncentrace bývá v zimě, ale nebezpečí trvá celoročně – i po usušení

Následky otravy:

• Smrtelná dávka je velmi nízká – již 0,1–0,5 % hmotnosti koně (např. pár ustřižených větviček) může být fatální .
• Klinické příznaky: ataxie, třes, koliky, poruchy dýchání, arytmie, náhlý kolaps a smrt, často během 30 min–3 hod .

Prevence:

• Nepěstujte tis poblíž koní – zejména živé ploty a keře .
• Bezpodmínečně odstraňte všechny ořezané větve a jehlice – i ty vyschlé zůstanou jedovaté měsíce .
• Pečlivě kontrolujte seno a krmivo – zda neobsahují spadané kusy tisu .
• Vhodné zábrany a kontroly – oploťte stromy, preventivně prohlížejte pastviny a okolí stájí .
• Okamžitý zásah při expozici – není známy efektivní antidotum; při podezření na požití volejte veterináře, zahajte podporu (podpora oběhu, symptomatická péče) .

Výskyt: Roste podél cest, na okraji lesů, v alejích, kolem zahrad a parků, v blízkosti lidských sídel, a to na rozmanitých půdách

Toxicita:

• Obsahuje jedovaté bílkoviny (toxalbuminy) – hlavně toxin zvaný robin (podobný ricinu) spolu s glykozidem robitin – a nachází se hlavně v kůře, mladých výhonech, listech i semenech

Následky otravy:

Už během několika hodin po požití mohou nastat problémy :

• Žaludeční potíže – bolest břicha, zvracení, průjem nebo naopak zácpa poison.org.
• Obecná slabost – neochota se pohybovat, únava, ztuhlost svalů, chvění .
• Při větší expozici: mohou se objevit nervové potíže – třesy, zhoršené dýchání, bušení srdce, neklid až ochrnutí .

Prevence:

• Odstraň strom z pastviny – nebo alespoň ohrad jej tak, aby se koně tohoto stromu nedotkli .
• Sklízej a likviduj větve a listí – i popadané. Nikdy je nenechávej v ohrádce nebo ve stelivu .
• Seno a pastvinu drž husté a bohaté – dobře krmený a živený kůň si tyto jedovaté části nekousne .
• Když snědl něco škodlivého, volej veterináře – léčba je podpůrná (aktivní uhlí, infuze, léky proti bolesti a zvracení), zotavení je možné i několik dní

Výskyt: Roste v keřovém patře smíšených lesů. Používá se jako živý plot. Nezmrzne.

Toxicita:

• Obsahuje steroidní alkaloidy – hlavně buxin, cyclobuxin a cycloprotobuxin – které jsou hořké a jedovaté.
• Už asi 700 g čerstvého listí může být pro průměrného koně smrtelné (při 500 kg to je ~0,15 % tělesné hmotnosti)
• Všechny části rostliny (listy, větvičky, kůra, bobule) zůstávají jedovaté i když uschnou nebo odumřou. Dávej pozor na nařezané či spadené části.

Následky otravy:

• Zažívací potíže: břicho, průjem (často krvavý), nadýmání, kolika
• Neurologické a dýchací obtíže: třesy, záchvaty, dušnost, selhání dechu
• Vše může vést až k rychlé smrti v důsledku selhání dechu nebo srdeční poruchy

Prevence:

• Nezahradťuj živými ploty ze zimostrázu v okolí pastvin, stájí a výběhů
• Odstraňuj všude listí, větve i piliny – platí i pro senáž a hobliny
• Postarej se, aby koně měli dost trávy a sena, aby neměli chuť okusovat jinou zelenou hmotu
• Při náhodném pojídání volej hned veterináře – čeká se zpravidla rychlá léčba, ale úspěch záleží na okamžité reakci