Nebezpečné rostliny u koní

Výskyt: 

• vlhké podhorské louky
• zásadité až slabě kyselé půdy
• v olšinách a lužné lesy

  Doba vegetace = srpen - listopad

Toxicita:

Celá rostlina je silně jedovatá. Nejjedovatější jsou semena rostliny.                                            !POZOR! rostlina je jedovatá i po usušení, tudíž může být velkým nebezpečím v seně, kde je pro zvířata snáze dostupná. Jedovatá látka obsažená v rostlině se nazývá Kolchitin. 

Akutní: 

Do 48 hodin se může dostavit silný průjem doprovázený krví ve stolici. Koni klesne krevní tlak. Stav může skončit fatálně, rozvojem kardiogenního šoku či sepsí. Rozsáhlé aktivace strážení krve nebo selháním více životně důležitých orgánů najednou.

Chronické:

Ocún při dlouhodobě nízkých dávkým způsobuje poruchy buněčného dělení - následkem špatného vstřebávání živin. Rozvíjí se anemie a dochází ke ztrátě obranyschopnosti. 

Prevence:

Zvýšená opatrnost při sklízení sena a pravidelná kontrola pastvin

Výskyt:

• Kraje cest
• suché lesní lemy
• louky, meze, pastviny

Doba vegetace = červen - červenec

Toxicita:

Rostlina je celá jedovatá. Nejjedovatější část rostliny jsou listy. Jedovatá látka nacházející se v rostlině není zatím známá.  

Tato otrava se vyznačuje tzv. kohoutím krokem a svalovou atrofií.

Akutní nástup a variabilní průběh. Náhlý nástup oboustranného kohoutího kroku. Hyperflexe (nadměrné ohnutí kloubu nad jeho rozsah), dále dochází k atrofii pánevních končetin a někdy i hrudních končetin.

Prevence:

Odstranění pasterníku z pastvy v suchém období. Zajistit koním v tomto období kvalitní seno, aby nedocházelo k nadměrnému spásání pastviny.

Výskyt:

• Od nižších do vyšších poloh
• vlhké půdy ideálně s vysokou hladinou spodní vody a chudé na živiny

Doba vegetace = květen - srpen

Toxicita:

Rostlina je celá jedovatá. 

!POZOR! rostlina je jedovatá i po usušení, tudíž může být velkým nebezpečím v seně, kde je pro zvířata snáze dostupná. Nejčastější jsou otravy ze sena pokud jejich krmná dávka tvoří 20-25% přesličky po dobu tří týdnů. Rostlina obsahuje neurotické alkaloidy. Nejvíce případů bylo u rychle rostoucích plemen koní. Pokud je na pastvě dostatek trávy koně se jí nevšimnou

Úbytek hmotnosti, průjem, neurotický syndrom (ospalost, ataxie) pozorované 3-6 týdnů od počátku příjmu přesličky v potravě. Pokud bude kůň nadále užívat přesličku, může to způsobit vyhublost, křeče, ulehnutí a úhyn.

Prevence:

Kontrola luk před sečením a kontrola pastvin. 

Výskyt:

• vyžaduje suchá místa (suché louky, meze, stepi)
• slunečná až polostinná místa

Doba vegetace = červen - říjen

Toxicita:

Celá rostlina je silně jedovatá. Nejvíce jedovatý je však květ. K otravě dochází po pozření jedovaté rostliny. !POZOR! na usušeno rostlinu v seně ztrácí hořkou chuť  a tak ji koně bez problému pozřou. 

Akutní:

nekroza jater s krváceninami, deprese, kóma a úhyn.

Chronické:

Hubnutí, koliky, průjmy, dysfagie (porucha polykání). Tyto příznaky se projeví během několika týdnů až měsíců u postižených koní a jsou způsobeny sníženým odbouráváním amoniaku v játrech. Následně nastane porucha koordinace, agresivita a tlačení hlavou proti zdi.

Prevence:

Kontrola luk před sečením a kontrola pastvin.

Výskyt:

• Suché stráně, pole, kolem cest
• železniční tratě apod...

Doba vegetace = červen - říjen

Toxicita:

Jedovatá je celá rostlina. Nejčastější je otrava ze sena ve kterém je šedivka obsažena. Ale pozor koně se mohou otrávit i ze semen, které mohou být omylem přidány do krmných směsí.

NEJVYŠŠÍ CITLIVOST NA ŠEDIVKU MAJÍ BŘEZÍ KLISNY

Výskyt jen u 50 % postižených koní

Akutní nástup = horečka, otoky končetin, nástup laminitidy během 36 hodin

Závažné případy = profuzní průjem a úhyn v důsledku hypovolemického šoku. U březích klisen je velké riziko potratu.

Prevence = vytrhávání rostlin před květem, než začnou tvořit semena. Louky pravidelně sekat. Nechávat pastvu zregenerovat.

Výskyt:

• suchá místa, podél cest
• v parcích a loukách

Doba vegetace = květen - září

Toxicita:

!!Je toxická i na dotek a to i v seně!! 

Žlázy listů a květů produkují fotosenzibilní látky neboli chem. látky, které zvyšují citlivost na sluneční UV záření.

Zasáhnutí třezalkou se začíná projevovat 2 den až 3 týdny po pozření rostliny. 1 fáze je zarudnutí a následně odloupnutí staré kůže. Zasažená místa bývají pigmentově slabší. 

Prevence:

vytrhávat pravidelně třezalku z pastvin. Zajistit na pastvinách dostatečné množství stínu.